Popis
Angrešt ‚Rixanta‘ – atraktivní odrůda pocházející z Německa se řadí mezi žlutoplodé typy angreštu s velmi dobrým výnosem a všestranným využitím. Roste středně silně až bujně, tvoří kompaktní až mírně rozložitý habitus s běžným výskytem drobných trnů na větvích, které je při sklizni vhodné zohlednit. Plody jsou střední až o něco větší velikosti, kulovitého či mírně oválného tvaru, se slupkou v odstínu žluté až zlatavé, hladkou a jemně ochmýřenou, a dužninou šťavnatou s jemně sladkokyselou a aromatickou chutí. Dozrávají zpravidla ve druhé polovině července, a jejich struktura je výborná jak pro přímou konzumaci, tak pro zpracování na džemy, kompoty či šťávy; navíc obsahují významné množství vitamínu C, pektinů a antioxidantů přispívajících k podpoře imunity a zdravému trávení. Vykazuje velmi dobrou mrazuvzdornost a je vysoce odolná vůči běžným chorobám angreštu, především americkému padlí, díky čemuž je vhodná i pro pěstování v chladnějších oblastech s nízkou mírou ochrany rostlin.
Pěstování: Nejlépe roste na slunném nebo mírně přistíněném místě v závětří, kde má dostatek světla a není vystaven silnému větru. Vyhovuje mu hlinitá, humózní a dobře propustná půda s dostatečnou drenáží a pH 6,0–6,5. Nesnáší přemokření ani těžkou jílovitou zem bez úpravy. Zálivka by měla být pravidelná, půda se nesmí vysušit, zvláště v době nasazování plodů. Mulčování kompostem, trávou či slámou pomáhá udržet vlhkost a brání růstu plevelů. Angrešt má střední odolnost vůči suchu – krátkodobé přísušky zvládne, ale při delším suchu zmenšuje plody. Na jaře přihnojujeme kompostem nebo hnojivem na bobuloviny, na podzim doplňujeme draslík (např. dřevěný popel). Řez se provádí každoročně brzy na jaře, odstraňují se staré, nemocné a křížící se větve, ponechává se asi 8–10 silných výhonů. Po sklizni lze keř lehce prosvětlit.
Stromkový
Prostokořený
